PERO BELLATRIX aneb jednorázovky, básně a drabble - DRABBLE č. 5

Harry vpadl do Brumbálovy pracovny jako velká voda:
,,Pane profesore, udělal jsem strašnou věc!“
Nic víc už nebyl schopný říct.
,,Posaď se,“ vybídl ho Brumbál hned, jak se vzpamatoval z prvotního šoku. Přiznejme si to, není už zrovna nejmladší.
Harry se sesypal do křesla za Brumbalovým stolem a složil hlavu do dlaní.
,,Co se stalo?“
,,Je mi to tak líto,“ fňukal Harry.
,,Co se stalo?!“ zeptal se Brumbál znovu.
,,Dva mrtví. Třináct zraněných. Jedna profesorka na pracovní neschopence a Hermiona zmizela,“ zavzlykl Harry.
Brumbál jen stěží skrýval zděšení.
,,U Merlina, jak k tomu došlo?“
Harry zvedl uslzenou hlavu.
,,Když já nevím, odkud začít.“
,,Co třeba od začátku,“ navrhl Brumbál, zatímco se mu v hlavě rojily ty nejhorší představy od výbuchu kotlíku, až po útok smrtijedů.
,,Já nevím, jak jsem to mohl udělat, ale…“
Harry propukl v pláč.
Brumbál už ztrácel svoji trpělivost: ,,A co jsi vlastně udělal, Harry?“
Přes vzlyky k němu chraptivě dolehlo: ,,Půjčil jsem Hermioně své koště!“